První absolventi Virtuálky v Břeclavi

Rádi na blogu uveřejňujeme ohlédnutí jednoho z našich seniorských studentů VU3V za právě ukončeným prvním studijním cyklem Svět kolem nás I.

První absolventi Virtuálky v Břeclavi

V září 2013 bylo zřízeno při Městské knihovně v Břeclavi Konzultační středisko Virtuální university třetího věku ČZU Praha. Přihlásilo se asi 35 zájemců. Někteří z nich již měli zkušenost ze studia U3V na zahradnické fakultě Mendelu v Lednici. Virtuální studium bylo novinkou. Někteří o tomto způsobu studia seniorů pochybovali. Postupem času se ukázalo, že rozdíly nejsou podstatné.

V průběhu tří a půl roku se vystřídalo sedm témat. Studovala se Astronomie, Čínská medicína, Počátky renesance v Itálii, Život a dílo Michelangela Buonarottiho, Kouzelná geometrie, Genealogie a Lidské zdraví. Každé téma je rozvržené do šesti přednášek. Témata jsou vybírána z nabídky ČZU v Praze většinovou volbou studujících.

Každý způsob studia má své proti i pro. Vždy záleží na studujících, jak ke zvolené tématice přistoupí. I každá zvolená tématika byla ve způsobu virtuálního studia trošku odlišná. U některých stačily video přehrávky, jinde bylo vhodné více použít doporučené literatury. Oproti živým přednáškám, které jsou atraktivnější, virtuální má každý studující možnost si několikrát přehrát, zamyslet se nad problematikou, či vyhledat doplnění. Samozřejmě, chybí neformální diskuse s přednášejícím.

Po počáteční nedůvěře, lze ke kladům přiřadit i povinné testy po každé přednášce a po skončení semestru. Zejména ty po jednotlivých přednáškách, které si může každý studující zopakovat a na základě testu si znalosti doplnit. Není to sice studium profesní, ale na výsledku i tak každému záleží.

Zvláštností je i dobrovolné zpracování eseji k tématu, které mají možnost zhodnotit všichni studující i z jiných konzultačních středisek. Studující z břeclavského střediska jich zpracovali devět.

Zpracování úvahy, seznámení se s dalšími, připojení poznámky k názoru jiného, či bodové ohodnocení, dává možnost do dané tématiky více zapojit své zkušenosti, názory a postřehy. Každý, kdo ji zpracuje, tak dává možnost ostatním, aby se k jeho postřehům vyjádřili a konfrontovat své názory s ostatními.

Po každém semestru se studující zúčastňovali seminářů v jiném středisku. Jeden takový seminář uspořádalo i břeclavské středisko. A zhostilo se svého úkolu výtečně. Seminář byl vyhodnocen manažerkou, Ing Nehodovou, jako jeden z nejlepších. Dává tak možnost seminárním místům ukázat život i pamětihodnosti města kde studuje. Břeclavští studenti navštívili Vsetín, Vyškov, Ořechov u Brna, Oslavany, Nové Město na Moravě a naposledy Zábřeh.

V polovině ledna pak 31 studentů, kteří absolvovali první běh, účastnilo slavnostní promoce na ČZU v Praze. Drtivá většina z nich se však rozhodla ve studiu pokračovat. To je jasným důkazem, že toto studium seniorům vyhovuje, je pro ně atraktivní a přínosné. Tak to také hodnotil místostarosta Břeclavi i ředitel Městské knihovny při neformálním hodnocení prvního běhu při první konzultační přednášce běhu druhého.

Nám studujícím nezbývá nic jiného, než poděkovat vedení Městské knihovny za skvělý nápad studium seniorů v Břeclavi organizovat. Poděkovat vedoucímu studia Mgr Čechovi za jeho obětavost a trpělivost se seniory, pracovníkům knihovny, zejména paní Jindřišce Klaudové, za příkladnou přípravu studijních materiálů, přípravu občerstvení i organizaci účasti na seminářích v jiných střediscích. Poděkování patří i představitelům města, za podporu semináře v Břeclavi i jejich účasti na něm.

Malou osobní poznámku na závěr. Po přihlášení ke studiu v roce 2013 jsem poskytl telefonický rozhovor redaktoru Nového života. V rozhovoru jsem použil slova: „I nám, seniorům prospívá, když si občas provětráme svůj mozeček“. Použití tohoto výrazu se některým studujícím nelíbilo a po straně jej kritizovali. Výraz mozeček prý patří jen do gastronomie. I senior má, jako každý jiný živý tvor, mozek. Prosím, omlouvám se vám. Ano, máme normální mozek, jen si přejme, abychom jej uměli vždy správně využít!

Já - senior student VU3V ČZU - KS Břeclav

Josef Janíček (*1938)