Kurz pokročilých úprav fotografií v programu Zoner

Zájemce o úpravu digitálních fotografií zveme na nový Kurz pokročilých úprav fotografií v programu Zoner, který začíná ve středu 14. února v 9 hodin v počítačové učebně. Kurz se bude skládat ze čtyř dvouhodinových lekcí, výuka bude probíhat ve středu a v pátek od 9 do 11 hodin na počítačích s nainstalovanou verzí profesionálního grafického programu Zoner 18 Pro. Kurz navazuje na předchozí  kurz Úprava obrázků a digitálních fotografií v počítači I. Cena kurzu je 300,- Kč, maximální počet je 9 přihlášených. 

Co by můj syn měl vědět o světě

Dalším představením z cyklu LiStOVáNí, které budete moci navštívit v břeclavské knihovně, bude v pondělí 12. února v 17 hodin scénické čtení z knihy Co by můj syn měl vědět o světě. Autor knihy Fredrik Backman v ní vtipně stírá všechny úzkosti a nedostatky rodičů jednadvacátého století. Kniha plná upřímných obav a nepodmíněných vyznání lásky zasáhne srdce všech rodičů, a to dokonce i těch budoucích, potencionálních. Poprvé bude v LiStOVáNí účinkovat jen jeden herec, Lukáš Hejlík, který je stejného věku jako Fredrik Backman a má stejně starého syna. Vstupné 100 Kč, v předprodeji 80 Kč, předprodej v oddělení naučné literatury.

Fanoš Mikulecký, prostý kvítek v bludišti travin

Netradiční podobu bude mít únorová Hudební kavárna, věnovaná známému autorovi podlužáckých písní Fanošovi Mikuleckému. Povídání o jeho životě, písňové i literární tvorbě doplní živými vstupy cimbálová muzika dětského folklorního souboru Žižkovjánek se svými sólisty. Hudební kavárna  Fanoš Mikulecký, prostý kvítek v bludišti travin se uskuteční v úterý 13. února v 17 hodin ve velkém sále knihovny. Vstupné dobrovolné.

Jiří Grygar: Život ve vesmíru

Další významnou osobností, která se v břeclavské knihovně objeví v souvislosti s cyklem Cesta nejen ke hvězdám, bude český astronom a astrofyzik, popularizátor vědy v oblasti astronomie, astrofyziky a vztahu vědy a víry RNDr. Jiří Grygar, CSc. V pátek 16. února v 16 hodin si budete moci ve velkém sále knihovny moci vyslechnout jeho přednášku na téma Život ve vesmíru. Vstupné dobrovolné.


Už od konce 16. století se objevovaly názory, že vesmírná tělesa jsou obydlená mimozemšťany. Mezi optimisty patřili Giordano Bruno, Johannes Kepler i Isaac Newton. Ještě koncem 19. století byla řada astronomů přesvědčena, že obydlený je Mars. Ve druhé polovině 20. století vše změnila kosmonautika, jež ukázala, že tělesa Sluneční soustavy jsou téměř určitě bez života. Zato od konce 20. století víme, že planet je ve vesmíru více než hvězd, takže se intenzivně hledají analogy Země, tj. planety, na jejichž povrchu může být stabilně tekutá voda. Přesto však optimismus krotí tzv. Fermiho paradox o tom, že žádná pokročilá civilizace dosud nenavázala kontakty s pozemšťany.